Jak se naučit lásku, vztah a milování?

Lze vytvořit láskyplný vztah a naplňující milování, i když to vypadá na rozvod?

 

Denisa Říha Palečková odpovídá na otázky pro časopis Vlasta:

1.Pro koho jsou retreaty určeny? Pro partnery v krizi? Nebo nejen?

Retreat pro páry je víkendový kurz, během kterého mohou partneři velice zásadním a trvalým způsobem obohatit svůj partnerský, milostný a rodinný život. Během kurzu projdou celou řadou prožitků, které jim umožní pročistit věci z minulosti a případné staré rány, a získají informace a techniky na doma. Nástroje, které dostanou do ruky, se týkají například:

• partnerské komunikace vedoucí k hlubšímu porozumění;
• pochopení polarity mezi mužem a ženou, jak ji ctít a udržovat, a rozdílnost obou vytěžit tím nejlepším možným způsobem;
• práce s emocemi – pro ženy, jak je v sobě nedusit, a pro muže, jak si poradit i se smutnou a zuřící ženou, tak aby to oba spojilo v lásce a podpořilo partnerskou intimitu;
• vědomého milování, aneb trochu jiného pohledu na sex – jak zpomalit, jak se navzájem více cítit, jak zapojit do sexu srdce, jak díky milování získávat (a neztrácet) energii, jak skrze milování posílit partnerskou lásku a porozumění v každodenním životě;
• a mnoho dalšího…

Z povahy obsahu vyplývá, že se týká všech, kdo chtějí žít naplněný, smyslu- a láskyplný vztah, který je živý a vášnivý i po mnoha letech soužití a s několika dětmi v patách ?

Přijíždějí k nám dvojice, které se mají rády, žijí spokojený a naplněný vztah, a přejí si svou lásku i intimitu ještě prohloubit, dlouhodobě udržet a rozvíjet.

Na druhé straně nás vyhledávají i páry, které jsou v menší či i zásadní krizi. Někteří za sebou mají měsíce či roky neúspěšného docházení do partnerské poradny či za psychologem, a kurz s námi pro ně představuje poslední pokus předtím, než podají žádost o rozvod.

Dokonce se nám několikrát stalo, že přijeli ex-manželé. Po rozvodu jim to nedalo a řekli si, že to spolu ještě zkusí, ale jinak. A krásné je, že mohu říct, že v drtivé většině případů i ti, co nad svým vztahem již zlomili hůl, našli nové způsoby, jak být spolu šťastní.

Mnozí říkají, že se teď milují mnohem více, než kdy dříve.Zní to jako pohádka, a já jsem velmi vděčná, že mohu být součástí mnoha takových příběhů. Můj osobní odhad je, že zhruba 80% párů, které se rozcházejí či rozvádí, mohou být velmi šťastně spolu. Jen nedostali do rukou ty správné nástroje a informace, jak se takový naplněný vztah “dělá”.

Když se na přednáškách a kurzech ptám, kolik lidí může říct, že vztah svých rodičů považují za následování hodný, zvednou se mezi 100 účastníků tři, čtyři ruce. To je pochopitelně zoufale málo, ale taková je realita!

Naši rodiče nevěděli, co dělat, když vyprchá zamilovanost a vášeň. Nevěděli, jak na sex po porodu. Tátové si nevěděli rady, jak zvládnout vypětí a emoční výbuchy mámy, a tak to končilo buď hádkami a bojem, nebo potlačovanými pocity a tichou domácností, která jde ruku v ruce s vyprahlým intimním životem.

A už vůbec nevěděli, že je přirozené, že horký a dynamický sex plný žhavé vášně přirozeně po pár měsících, nebo nejpozději letech, pro většinu dvojic vyhasne. Pokud nevědí, jak “pěstovat” klidnou, vyživující a lásku podporující intimitu, která probouzí zdroje vášně zevnitř, nikoliv skrze vnější impulsy a vyčerpávající stimulaci.

Přirozeně máme tendence opakovat model, který jsme zažili doma, ať chceme či nechceme. Podobně vstřebáváme impulsy ze společnosti kolem. A pokud jsme společnost rozpadajících se vztahů, což jsme, není to úplně snadné.

Rozvod je dnes formálně snazší, než kdy dříve. V naší historii nebyla ještě doba, kdy by bylo tak snadné rozvést rozpadající se manželství.

Soudobé statistiky vypovídají o tom, že téměř polovina manželství se rozvádí do 3-5 let po uzavření sňatku. To je přesně doba, během které se narodí jedno, případně i druhé dítě. A mladí manželé změnu situace a zátěž s tím spojenou nezvládnou. Nabalují se emoční zranění, sexuální odstup, a po pár letech to může vypadat, že láska je tatam.

Mnoho dvojic žije nejen měsíce, ale i roky po porodu život bez sexu, nebo s neuspokojivou sexuální frekvencí či kvalitou. Chybí tak nejen sexuální, ale i láskyplné propojení. Protože kvalitní a vyživující sexualita nás doslova spojuje. (Nemluvím teď o sexu, který je mechanický a neuspokojivý.)

A protože většina dvojic žije v domnění, že chuť se milovat by se měla dostavit spontánně, trpí mnoho vztahů sexuální abstinencí či nevěrou.

V angličtině je pro slovo milování pěkný slovní obrat: MAKE LOVE, což doslova znamená DĚLAT LÁSKU. Skrze intimní spojení skutečně můžeme vytvářet lásku. Včetně té krásné chemie v těle, kdy nám dvojice, které spolu strávily třeba i 30 let života, vypráví, že opět cítí motýlky v břiše, jaké máme ve fázi zamilovanosti.

Podvědomě toužíme po hluboké lásce, vášni a naplnění, které nám sexuální spojení může přinést. Ovšem prvoplánové nástroje vzrušování nás k tomu nedovedou.

Sex, který vidíme ve filmu, pornografii nebo si na něj přečteme návod v časopise (“kupte si pěkné spodní prádlo… zkuste novou pozici… překvapte svého partnera orálním sexem…”), ukazují jen jednu část sexuality – tu horkou, dynamickou, jangovou.

Ovšem když neznáme jinou alternativu, jiné způsoby milování a vytváření intimního kontaktu, dříve či později nás tento způsob sexu začne unavovat. Když se orientujeme pouze na žhavou vášeň, je přirozené, že se “oheň” časem vyčerpá.

Vědomé milování nás naopak energeticky dobíjí. Cítíme se díky němu plní energie a života, a naše srdce je otevřené. Díky tomu podporuje hlubší souznění a naplnění i v každodenním životě páru.

2.Jak vypadají (jaký příběh za sebou mají) typičtí účastníci kurzu? A kolik jim bývá zhruba let?

Účastníci pokrývají věkově velmi široké spektrum. Přijíždějí k nám mladí lidé ve svých dvaceti něco letech, kteří chtějí svůj vztah rozvíjet tím nejlepším možným způsobem, a chtějí se proto něco naučit.

Mnoho je i dvojic, jejichž děti vylétly z hnízda, a oni se dívají, jak naplnit další fázi jejich vztahu. Někteří ve vztahu vydrželi hlavně kvůli dětem, a na kurz jdou zjistit, zda má jejich společný život ještě vůbec nějakou perspektivu. (A má! :))

Jádro účastníků představují třicátníci a čtyřicátníci, mnozí s ještě malými dětmi, někteří s dětmi z předchozích vztahů… Jsou si vědomí, že něco ve svém životě a vztazích nedělali úplně dobře, a hledají lepší cesty. Nebo zkrátka tuší, že přestože jsou ve vztahu šťastní, může to být ještě lepší ?

Jiní jsou naopak v krizi. Například po příchodu dětí zcela “zmizel” čas, který nepatří jen práci, dětem a povinnostem. Jsou po několika letech unavení a vyprahlí.

Profesně jsou úplně vším… zastoupeni jsou učitelé, “ajťáci”, právníci, lékaři, majitelé firem, účetní, psychologové a terapeuti, mechanici, manažeři i maminky na MD. Společné mají to, že cítí a věří, že díky vědomé práci na sobě a změně určitých návyků mohou žít kvalitnější život.

Nebo alespoň jeden z partnerů tomu věří. Jejich protějškům říkáme s nadsázkou “přivlečenec” – to je ten partner, který by sám od sebe rozhodně nepřijel. Je skeptický, nechápe, proč by mu někdo měl vykládat něco o tom, jak být ve vztahu. Láska a vášeň buď je, nebo není. Přijede na prosbu nebo i nátlak druhého partnera.

Jeden muž to lakonicky shrnul: “Manželka za mnou přišla a na stůl hodila papíry. Tady je žádost o rozvod, řekla. Buď se mnou pojedeš na kurz, nebo to jdu hned zítra podat. Spočítal jsem si, že kurz je levnější…” A měl pravdu ? Tento příběh je starý už několik let, a ti dva jsou stále spolu.

Jiný pár se rozhodl k nám přijet na upozornění školního psychologa. Jejich syn měl ve škole velké problémy. Moudrý školní psycholog rodiče důrazně upozornil, že to, co syn prožívá, nejsou jeho vlastní problémy. Skrze své zlobení a emoční výkyvy odráží napjatou situaci mezi svými rodiči. Pro ně to byl velmi jasný podnět.

Ještě po cestě na kurz se hádali a málem nepřijeli, když zoufalá a smutná manželka vztekle vybíhala do polí, že už se za svým mužem do auta nevrátí. Nakonec dorazili, a během víkendu jim řada situací z jejich života zapadla do souvislostí. On se mimo jiné naučil s láskou přijímat intenzivní emoce své ženy. Jejich hádky ubraly na intenzitě a ona zjistila, že se svému muži může s důvěrou odevzdat.

3.Jak přesvědčit partnera, kterému se zdá koncept pobytu „divný“? Určitě řeknete, že s tím musí souhlasit a chtít to zkusit oba. Občas ale bývá zapotřebí malé popostrčení… Jak na něj? Máte tipy od účastníků?

S touto situací se setkáváme často ? Na každém kurzu je řada “přivlečenců”. Častěji jsou to muži. Ženskou přirozeností je totiž vztah i život stále zlepšovat a rozvíjet. A i když je vztah a sex dobrý, tak žena ví, že by mohl být ještě lepší! Někdy má žena pocit, že už se to ve vztahu nedá vydržet, a pro jejího partnera je to stále dobrý vztah. Dokud je žena doma, je to dobré.

Nebo něco ve stylu: “Před 15 lety jsem ti řekl, že tě miluju… kdyby se na tom něco změnilo, dám ti přece vědět… takže to znamená, že tě pořád miluju, nebudu to přece furt opakovat!” My ženy jsme mnohem složitější, a někdy je mužská přímočarost a jednoduchost osvěžující. Například když muž mlčí, říká si žena, on nějak divně mlčí… na co tak myslí… třeba se mu něco nelíbí… nebo něco tají… A on přitom zkrátka jen mlčí! Nic víc, nic mín ?

Ale zpátky k otázce – strategie pro to, jak přimět partnera na kurz, jsou různé.

Některé ženy to řeší dárkem ? – partner dostane Retreat pro páry k narozeninám nebo Vánocům.
Jiné prostě sdělí, že by si moc přáli jet, a bez něj přece nemohou… ”Udělal bys to pro mě, miláčku?”
Jiné v zoufalství konstatují, že jak se věci mají už pro ně není únosné, a MUSÍ se něco změnit, nebo…
Ti nejodvážnější svého partnera “překvapí” výletem někam, a on či ona se až na místě dozví, kam přijeli.

Za sebe doporučuji upřímnost ve sdělení, proč si přeji na kurz jet? Co bych si přál či přála, aby se v našem vztahu změnilo, rozvinulo, podpořilo? Neobviňovat, že on či ona dělá něco špatně, ale upřímně vyjádřit svá přání a naděje. A poprosit partnera či partnerku, abychom tak ty dva dny strávili, i když on či ona to třeba považuje za zbytečné.

Kurz má velkou výhodu v tom, že dvojice nemusí jít rovnou “s kůží na trh”. Kdo si přeje zůstat tak nějak v anonymitě, řeší si vše mezi sebou. Na kurzu se není třeba svlékat, fyzicky ani přeneseně. Všechna cvičení probíhají v páru, a intimní praxe v soukromí vlastních pokojů. Na kurzu se tak může dobře cítit i úplný introvert. Nebo člověk, který své vztahové problémy nechce nikde zveřejňovat.

4.Předpokládám, že jste se za ty roky setkala i s negativními reakcemi. V jakých případech/ proč byli lidé zklamáni?

Určité zklamání může přijít na straně člověka, který doufá, že mu “opravíme” partnera či partnerku. Že to tomu druhému “vysvětlíme”. Na situaci ve vztahu se vždy podílejí oba dva, ať už vědomým nebo podvědomým chováním. Zrovna tak může být zklamaná dvojice, která si přijela “užít”.

Pro prohloubení partnerského vztahu a intimity zpravidla musíme odkrýt i nějaké pandořiny skříňky. Bolesti, zranění a pocity, o kterých bychom raději nevěděli. Které ale když schováváme, stojí nás to spoustu energie, a ze vztahu to odčerpává lásku i vášeň.

Autentické bytí ve své zranitelnosti – otevřenost s tím spojená – nám umožňuje prožitek hluboké lásky, přijetí a vděčnosti. Díky tomu lépe proudí naše energie, a tím pádem se oživuje i sexualita, obohacená o otevřenost srdce.

To, co si myslíme, že bychom měli “dát stranou” a před partnerem nebo i před sebou sama schovat, vykrádá energii ze vztahu. Divíme se pak, proč je vztah tak plytký, plochý, bez vášně. “Odcizili jsme se sobě…” nebo “Vášeň vychladla…”, říkáme pak. Ale to je omyl. Jen jsme něco pečlivě zastrčili, a třeba už o tom ani nevíme. Zvykli jsme si na bytí v odstupu.

Naštěstí to vše se dá změnit, i po mnoha a mnoha letech zdání, že ten vztah už dávno skončil a nemá smysl.

Dnes se lidé rozchází a rozvádějí velmi snadno. Ale to “snadno” je pouze formálně. Na úrovni emocí a životní zkušenosti je to většinou peklo. Mnohem větší, než by ti dva na začátku čekali. Obzvlášť, pokud spolu mají děti.

Proto doporučuji udělat před rozvodem úplně všechno. Dát si několik měsíců na vstřebávání nových informací, zkušeností a návyků. Začít se o vztahu a intimitě učit, a začít věci dělat jinak, než jak jsme byli zvyklí.

Ne každé manželství by mělo být zachováno, ale překvapivá většina ano. Nezřídka s dalšími partnery řešíme to, co s těmi předchozími. A říkáme si, aha, tak to možná bude něco ve mně…

Bolest spojená s rozpadem rodiny je hluboká a trvalá. Proto považuji za klíčové, pečovat o vztah ještě dokud je přirozeně krásný.

Učit se, jak se dělá láskyplný vztah a naplňující milování, tak jako se učíme jiným dovednostem, například sportu a tanci.

Nemyslet si, že láska a vášeň trvá “sama od sebe”. Naopak vzniká a roste skrze naši každodenní péči.

© Mgr. Denisa Říha Palečková, 2018

Otázky pokládala Iva Vokurková, plné znění pro časopis Vlasta.

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Denisa Říha Palečková) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň nás prosím informujte na email [email protected] a pošlete nám odkaz na Váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkujeme!

Pokud budete chtít uvést také informace o autorce, využijte tento odstavec: