Když dáš prostor svému tělu a srdci, začnou se dít zázraky /
Zázraky se dějí, když otevřeš své srdce a nasloucháš moudrosti svého těla /
Zázraky se dějí, když se odevzdáš moudrosti svého těla a hlasu svého srdce
Snad nebudu jednou taky takhle sedět za kasou, pomyslím si, když platím v Albertu dole na Můstku. Je to úplně absurdní myšlenka vzhledem k tomu, že jsem úspěšnou studentkou Univerzity Karlovy. Budoucí magistra sociologie s perfektní jazykovou výbavou; mám za sebou státnice z němčiny, pobyt na německé univerzitě, plynně se domluvím anglicky a trochu francouzsky.
Jsem ale v jednom z nejtemnějších období svého života. Každý den se budím s obavou, jak na tom dnes budu s jídlem. Moje dny se z velké části scvrkly na chození na přednášky, učení se na zkoušky a boj s poruchou příjmu potravy. Vedle toho se ještě nějak snažím žít a můj život vypadá navenek docela dobře. Mám kluka i přátele. Občas cestuju po světě a jdu si zatancovat. Uvnitř ale prožívám mentální peklo. Pochybuji o sobě. Zažívám velké vnitřní tlaky.
A taky přemýšlím nad tím, co budu dělat, až ukončím univerzitu? „Běžná“ kariéra mých spolužáků mě neláká. Nechce se mi dělat průzkum veřejného mínění ani trhu. Nevolá mě to ani do Bruselu, kam míří řada mých přátel s podobným akademickým profilem. Přála bych si dělat něco smyslu-plného. Rozuměj: pro mě smyslu-plného. A nevím, co to je.
Taky o sobě pochybuju. Navzdory tomu, že jsem - jak zpětně vidím - objektivně krásná a chytrá, připadám si v mnoha ohledech nedostačující. Někde v sobě nesu pocit, že ostatní nesmí přijít na to, jaká jsem „doopravdy“. Jako by i mé studijní a další úspěchy byly náhodou, já ale ve skutečnosti nestála za nic. Bojím se projevit sebe. Vlastně ani už nevím, kdo jsem, co mě baví a naplňuje.
Když se ohlédnu zpátky, vidím zvenku i uvnitř krásnou dívku. Nesmírně citlivou a jemnou. Hlubokou. A taky nejistou, osamocenou a ztracenou. Bylo to období, ve kterém jsem hledala. Hledala jsem, co mám dělat se životem. Až později jsem zjistila, že jsem hledala sebe. Protože jsem se sama sobě po cestě životem někde ztratila.
Dívala jsem se na sebe zvenku: Na co se hodím? Na co mám talent? Ale ne na to: Co mě BAVÍ? Co CHCI dělat?
Bavilo mě psát. Kreslit. Cestovat. Taky jsem si přála dělat něco, co by lidem pomáhalo být šťastnější. Zajímaly mě lidské příběhy a dokumentaristika. Ale nějak jsem si rovnou řekla, že na žurnalistiku, FAMU ani psychologii mě nevezmou, protože je tam moc žádostí.
Kolikrát jste v život sáhli po něčem, co bylo „o něco horší“, ale ve vaší mysli dostupnější? Když zaparkujete dál od místa, kam jedete, protože si myslíte, že blíž nebude volné místo. Když si netroufnete pomyslet, že by kluk, který se vám opravdu líbí, o vás měl taky zájem. Když si koupíte levnější šaty nebo levnější jídlo, než to, co opravdu chcete, protože to přece stačí. Když o něco ani nepožádáte, protože si rovnou řeknete, že to nevyjde… Tak to jsem dřív byla i já.
Trvalo mi roky, než jsem se naučila chtít pro sebe to nejlepší a jít za tím. Nakonec jsem se ale naučila, že když se pro něco opravdu rozhodnu, je jen otázka času danou věc naplnit.
Jak se to stane, že se ztratíme sami sobě?
Na jedné straně jsem měla hezký život, láskyplnou a pečující maminku a „nic mi nechybělo“. Taky jsem už jako batole byla svědkem násilí v rodině a rozvodu mých rodičů. Dnes bych k tomu ještě dodala, že jsem jako většina z nás vyrůstala ve společnosti, která není úplně šťastná a zdravá co se týká nejen těla, ale i vztahů a osobního naplnění.
Kořeny…
„Jarko, musím ti něco říct. Čekám dítě s jinou ženou.“ Tahle slova byla začátkem konce manželství babičky a dědy. Předcházely tomu zřejmě roky nenaplněné intimity, protože babička do manželství vstupovala jako panna, která o sexu nevěděla zhola nic. První intimní styk se svým zákonným mužem prožila den před svatbou. „Byli jsme se někde projít a pak večer, den před svatbou, mě znásilnil“, popsala mi ve svých 90ti letech se slzami v očích. Ano, mluvila o dědovi, se kterým už několik let chodila. Nepochybně se měli rádi. Sex byl ale zřejmě od samého počátku problém. Navzdory tomu, jak vitální a energická žena babička byla, sex vnímala jako něco nečistého. Byla tak vychovaná.
Do roka od svatby se rozváděli i mí druzí prarodiče. Vztah mých rodičů taky končil zhruba rok po svatbě, a v mých třech letech se máma s tátou rozvedli. Není divu, že jsem ke vztahům, svatbám a dětem později přistupovala velmi opatrně. A pro jistotu jsem vztahy i sexualitu začala studovat ze své vlastní iniciativy na psychologických, terapeutických a seberozvojových seminářích a výcvicích už jako studentka.
To, co bylo součástí mého rodového příběhu, není ovšem nic nezvyklého. Rozvodové statistiky vypovídají o tom, že polovina manželství se rozvádí během 3-5 let od svatby. Když si k tomu přičteme další spoustu párů, které se rozejdou dříve, než vůbec dojdou k oltáři, můžeme se ptát, čím to je? Proč spolu nadpoloviční VĚTŠINA párů nevydrží víc než pár let, navzdory tomu, že spolu mají děti?
Dnes už na to mám svou odpověď:
1/ z dětství a života si neseme balíček zranění, vlivem kterých se bojíme otevřít do lásky, projikujeme na partnera své pocity, časti so zbytečně osobně bereme jeho projevy a podobně;
2/ chybí nám smysluplné vzdělání o vztazích i sexualitě.
Pohádky a Hollywood nás naučily, že stačí se zamilovat, překonat pár překážek, vzít se a až do smrti máme o štěstí postaráno. Takže když přijdou vztahové karamboly, rozepře a konflikty, začnou mnozí zpochybňovat svůj výběr. Třeba to není ten pravý, ta pravá?
Jenže silné pocity zamilovanosti a vášně se ději „samy od sebe“ jen v určitých fázích vztahu. Aby láska i radost z milování měly v našem životě pevné místo, potřebujeme k tomu víc. Trpělivost. Ochotu znovu a znovu se otevírat, komunikovat, zajímat se o druhého. Ale také naslouchat sobě a otevřeně vyjadřovat své pocity i potřeby. Růst společně, a někdy počkat, až se druhý pohne z místa. Protože jindy bude čekat on či ona, až se pohneme my. Ve chvílích konfliktu v sobě nehýčkat pocit ublíženosti, ale znovu hledat cestu jeden k druhému.
Léčení rodového zranění
„Máš tady karty na těhotenství,“ říká mi moje osvědčená vědma, a já se leknu. „Tvůj partner taky“, pokračuje, a já se leknu ještě víc. Protože její vhledy bývají velmi přesné. A protože vzhledem k tomu, co o vztazích a dětech vím, mám hodně důvodů se bát.
Je mi 36 let a rok žiju s Pavlem, se kterým jsme do sebe byli zamilovaní už o dekádu dřív. Jen jsem v té době byla v jiném vztahu. Už dávno dělám práci, která mě baví: pomáhám lidem žít štěstí ve vztazích a intimitě. Najít a žít sebe. Na kurzech pro páry pomáhám nejen zlepšit, ale i zachránit vztahy a celé rodiny. Na výcvicích celostní smyslné masáže vytvářím prostor pro doplnění chybějícího vzdělání o sexualitě, ale i uzdravování různých zranění a traumat, spojených s intimitou těla a duše.
Moje práce mě neskutečně baví a nechci ji přerušit, běží mi hlavou. Podvědomě se ozývá i rodová zkušenost: příchod dítěte = konec vztahu. Svatba už vůbec nedává smysl, protože kam se v našem rodu podívám, žádné naplněné manželství nevidím. Jen rozvody nebo celoživotní tiché trápení po boku toho druhého.
„A jaké by to bylo, kdybychom to dítě měli?“ zeptám se Kristy, a ona rozloží další karty. „Podpoří tě to fyzicky, psychicky… váš vztah to také podpoří… a v práci budeš hladce pokračovat, budeš mít podporu.“ Jsem v úžasu! Větu za větou bere vítr z plachet mým nevyřčeným obavám. A já CÍTÍM, že má pravdu. Dokonce začnu cítit RADOST z možnosti, že bychom s Pavlem měli dítě…
„Krista říkala, že máme karty na těhotenství…“ překvapím ho o pár hodin později a ke svému vlastnímu údivu se u toho radostně usmívám. A tak přišel na svět náš první syn. Ještě během těhotenství mě Pavel požádal o ruku, a já nechala padnout i své přesvědčení o tom, že svatba nemá smysl, když se stejně většina lidí rozvádí. Minimálně je praktické mít jako rodina stejné jméno, říkala jsem si. Přece jen je pro úřady i další lidi přehlednější, když nemusíme nikde dokazovat, kdo je máma a kdo je táta...
V době, kdy píšu tyto řádky, je našim synům 8 a 10 let. A zatímco v sobě mám na osobní i profesní úrovni pokoru, abych jakýkoliv vztah označovala za doživotní, troufám si říct, že jsem snad díky své vnitřní práci alespoň zčásti narovnala mnohá rodová zranění ve vztazích a sexualitě.
V šamanismu se říká, že když něco poléčíme u sebe, pracujeme současně pro sedm generací po nás i před námi. Naše racionální mysl, naučená přemýšlet lineárním způsobem, samozřejmě nechápe, jak je možné měnit něco zpětně. Ale naše pojetí času není jediné pojetí času. Uvnitř sebe cítím, že díky našim posunům a transformacím jako by si ulevil celý rod…
Vůbec nepochybuju o tom, že kdybych do manželství vstupovala jako dvacetiletá žába, bez mnohaleté zkušenosti jako studentka a později lektorka vztahů a intimity, asi by to i u mě vypadalo jinak. Ve dvaceti jsem teprve hledala sebe. A představa, že bych k tomu měla na starosti ještě dva prcky, ve mě vyvolává obrovskou pokoru vůči všem, kteří do manželství vstoupili takhle mladí, a společně zvládli překonat výzvy spojené s výchovou dětí, prací a vyděláváním peněz, péčí o domácnost a nezřídka i stavbou či rekonstrukcí domu. Logicky pak i nedostatkem času na sebe sama a jeden na druhého.
Je pak docela snadné zavřít svoje srdce, když partner nenaslouchá, partnerka si stále na něco stěžuje, všudypřítomné děti znesnadňují jakoukoliv hlubší partnerskou komunikaci a na intimitu minimálně jeden z partnerů nemá ani pomyšlení. Většinou se oba cítí nedocenění za to, co pro rodinu dělají. Pocity lásky a vášně, které možná dříve společný život prozařovaly zdánlivě spontánně, bez většího přičinění, můžou být výrazně slabší…
Ve skutečnosti to ale pro drtivou většinu neznamená, že by zmizela láska, že si jeden druhého špatně vybrali a podobně. Jen možná chyběl v rodičích i jinde vzor, jak se takový vztah dělá? Jak o něj dlouhodobě pečovat? Jak komunikovat, když si nerozumíme? Jak si poradit se smutkem a frustrací, abychom v sobě tyhle pocity nemuseli potlačovat, a současně aby to druhého nezranilo a neodradilo? Jak udržet intimitu živou, když jsme unavení a rozladění, natož abychom cítili nějakou vášeň?
Přesně to jsem zkoumala a studovala na kurzech, výcvicích a v knihách. Později na tisícovkách párů během vlastních seminářích a při konzultacích. Postupně se skrze to pro mě začal tvořit systém, který pomáhá uceleně. Pochopila jsem, že vztah není jen o vztahu. Ale výraznou roli v něm sehrává i individuální příběh každého z nás. Naše životní historie. Naše přesvědčení. Naše zranění z minulosti.
A že zranění si nese drtivá většina z nás. Protože už jen „běžná“ výchova, kterou naši rodiče považovali za normální a prospěšnou, způsobuje šrámy na duši.
„Neřvi, nebo to jednu vrazím, ať máš důvod.“ - tuhle větu jsem od mámy slyšela milionkrát. A nejsem sama.
„Nesahej si tam! Fuj!“ To jsou zase slova mé babičky. Za svou profesní kariéru lektorky vztahů a intimity jsem vyslechla nespočet podobných příběhů. Třeba:
„Ve školce jsem musela mít při poledním klidu ruce na peřince, abych na sebe nesahala. Když jsem masturbovala, dávali mě za trest do odděleného kumbálu.“
„Nikdy nezapomenu, jak jsem si vzala na party nádherné červené šaty a nalíčila se. Táta mi dal facku se slovy, ať se okamžitě jdu převléct, že vypadám jako kurva.“ Tahle žena se po celý svůj život pak už vyhýbala červené barvě., výraznému líčení i čemukoliv, co by víc podtrhlo její krásu a přitažlivost.
„Při sexu jsem nikdy necítila potěšení. Nevadilo mi to, ale ani mě to nebavilo. Vdala jsem se a porodila tři děti. To, že mi sex nic neříká, jsem považovala za normální. Až jsme jednou byli s kámoškama na horách a ony si začaly povídat o sexu. Bylo zřejmé, že je to baví. Až tam mě to trklo a začala jsme pátrat, co bych mohla udělat, abych si sex užívala i já. Našla jsem vaginální mapování. Nejprve jsem měla pocit, že to na mě vůbec nepůsobí. Ale po třech sezeních jako by se něco ve mně „zapnulo“ a při dalším milování s mužem jsem zažívala naprosto nebeské stavy.“ Sdílela s námi svůj příběh Martina, absolventka kurzu pro páry a série 3 sezení vaginálního mapování. A co bylo příčinou její počáteční necitlivosti v oblasti sexu? Zneužil ji někdo? Prožila jiné trauma?
„Vzpomínám, jak jsem už od malá od mámy slyšela: jo holka, sex je pro chlapy. To musíš nějak vydržet.“ Příběh Martiny ukazuje, jakou neplechu může v našem intimním životě udělat „pouhá“ síla negativního přesvědčení.
Mnoho žen i mužů zažilo ve svém životě traumatické situace. Některé byly spojeny se sexualitou či fyzickým násilím. Další spousta zranění se týkala spíš toho, co bylo i nebylo vyřčeno. A u řady zranění bývá složité vystopovat příčinu, protože se mohou týkat i rodu a příběhu našich předků. Říká se tomu transgenerační přenos. V životě se projeví tak, že v sobě neseme „nepochopitelné“ emoce a obavy, které vlastně ani nepatří nám. Jsou to neprožité a nevyjádřené emoce našich předků. Co bylo zameteno pod koberec, se chce projevit skrze další generace. Emoce si „přejí“ být prožity. Spatřit světlo světa. Být vyjádřeny, a puštěny.
My jsme se naučili „nevhodné“ emoce potlačovat, případně nad nimi přemýšlet. To byl i můj příběh.
Cesta mého poslání
Ležím na matraci v místnosti plné lidí a much. Po několika víkendových kurzech tantry, které jsem navštívila s nadějí, že by mohly pomoct zlepšit náš sexuální život s přítelem, jsme se zapsali do dvouletého výcviku. Jsme v druhé polovině devadesátých let a v Česku se pomalu rozvíjí svět osobního rozvoje. K obědu si nabíráme z velkého hrnce většinou těstoviny se zelím. Spíme ve společné místnosti s dalšími 30-50 lidmi.
Právě probíhá dechové cvičení a já slyším vzdechy a výkřiky lidí kolem. „Proč jenom nic necítím?“ probíhá mi hlavou. Kromě šimravých nožiček much ze sousedícího kravína necítím zhola nic. Pozoruji a přemýšlím. Taky bych si přála něco prožívat. Cítit úlevnou sílu slz. Cítit radost. Smát se. Cítit potěšení. Nebo cítit frustraci a křičet.
Ale jsem odpojená, a ještě nějakou dobu mi to bude trvat. Ještě chvíli budu pozorovatelkou, odpojenou od svého těla a svých pocitů.
Poctivě jezdím na jeden kurz za druhým. Po každém cítím velkou únavu, fyzicky i psychicky. A současně vím, že jsem tam správně. Že jsem přesně na svém místě. Že mi to pomáhá, i když přesně nevím jak.
Postupně se i mé tělo probudí. A já se víc a víc vracím k sobě. Víc a víc se stávám sebou. To ještě nevím, že to, co jsem započala jako nástroj ke zlepšení svého osobního a sexuálního života, se později stane mou milovanou profesní dráhou. A že příběh odpojení a znovu-napojení budu pozorovat u tisíců dalších žen i mužů. Že lidem budu pomáhat, naplno se vrátit do svého těla a žít z hloubky své duše. Že přesně toto je odpověď na mé otázky ohledně mé profesní dráhy.
Následují roky, během kterých tlumočím desítky kurzů a výcviků mnoha zahraničních lektorů. Asistuji na kurzech tantry, šamanismu, rodinných a energetických konstelací. Absolvuji výcviky práce s tělem v psychoterapii, na člověka zaměřené terapie, systematické a narativní terapie. Cestuji na kurzy po Evropě a jakmile mi to dovolí budget, také do spojených států a do Asie. Někdy kurzovné měním za práci, protože mé studentské příjmy nekorespondují s cenovkami seminářů a ubytování ve vyspělejších „západních“ zemích. Učím se tantrické a taoistické masáže. Učím se pracovat se sexuální magií. Učím se o mužské a ženské polaritě a vědomém milování. Absolvuji výcvik sexuologické práce s tělem, a tuto profesi později zavedu i v České republice a na Slovensku.
A také už vedu vlastní semináře. Začíná to jako koníček během studií sociologie. Během pár let se vše rozvine do plnohodnotné profesní dráhy. Semináře praskají ve švech a ve Škole tantra masáže, kterou později přejmenujeme na celostní smyslnou masáž CORE TOUCH®, vzděláváme první generaci budoucích masérek a masérů. Založím první profesionální studio pro tento typ masáže. V průběhu let i mnoho našich absolventů založí salony po celé České republice i na Slovensku. Také v Dánsku, Maďarsku, Rakousku, Polsku, Rumunsku, Španělsku, Irsku, Švýcarsku a mnoha dalších zemích.
Na výcviky CORE TOUCH® začnou jezdit lidé nejen z Evropy, ale i Ameriky, Asie a dokonce Austrálie. To už je CORE TOUCH® mnohem víc než „jen“ masáž. Zahrnuje také léčivé modality práce s tělem a intimitou, jako vaginální mapování a léčení jizev v intimní oblasti. A také je to mnohem víc než profesní výcvik. Je to zkušenost, která mění životy. Prostor, kde se ženy a muži vrací zpět k sobě. K sobě samotným, a páry i k sobě navzájem.
Zpětně vidím, že procházejí cestu, kterou jsem si před desítkami let prošla i já. Cestu k plnému prožití svého těla. Cestu k vnímání a přijetí sebe. Cestu léčení a odkládání zranění a traumat na těle i na duši. Cestu uvolňování rodových i společenských omezení. Cestu rozvinutí své pravdy, vnitřní síly a kreativity. Cestu otevření svého srdce.
Stejně jako mě je to posune k uvědomění, že už ve svém životě nechtějí tolerovat cokoliv, co by jim nedávalo smysl. A začnou hledat cesty, jak svůj život upravit tak, aby jim smysl dával. Začnou dělat změny ve své práci, životním stylu i ve vztazích. Začnou být mnohem odvážnější a tím nejlepším možným způsobem nekompromisní. A také víc svobodní i víc láskyplní.
A já se na to vše dívám s obrovskou vděčností. Vidím, jak se naplnila má touha a můj záměr. Má potřeba být užitečná a pomáhat druhým lidem způsobem, který naplňuje i mě. Dnes žiju život, který mi dává smysl a který mě baví.
Síla lásky
Nasávám vůni svěží zeleně a kolem jezírka mířím do sálu. Můj kolega pomalu bude dokončovat svou část programu, a já procházím vnější částí Váňova statku, abych se brzy připojila k vedení mé části víkendového Retreatu pro páry.
Ona sedí sama na lavici před domem a z výrazu její tváře i celého kontextu je jasné, že je něco špatně. Není na programu a není s partnerem. Navážu kontakt očima a protože mám ještě chvilku času, opatrně si k ní přisednu.
„Co se děje?“ zeptám se po chvíli mlčení jemně. Zprvu není pro silné emoce schopná slov, ale postupně se rozmluví. Během chvilky dorazí i partner, který mezitím platil v restauraci, aby ještě před ukončením posledního dne kurzu odjeli. Už si nepamatuji, co jeden a druhý říkal. Ale cítím mezi nimi silné pouto lásky a spletenec neporozumění. Popsala jsem jim, co vidím, že se mezi nimi děje. I lásku, která tam tak jasně byla, i když zabarikádovaná za slova zranění a silné emoce dlouhodobého smutku a frustrace.
Nakonec místo odjezdu šli na závěrečnou část programu. Po pár měsících se on vrátil na kurz pro muže. Ona si se mnou prošla LÁSKA JE TVŮJ ZDROJ, mou online „školu“ pro ženy. A když jsme o rok později zakončovali výcvik CORE TOUCH®, kam také přijeli, už v úplně jiném vyladění, přišel za mnou s poděkováním a dárkem.
„Když jsi tam tehdy se ženou seděla, platil jsem na baru a byl jsem přesvědčený, že už není cesta zpátky. Musíme se rozvést. Je po všem. Máme spolu firmu a dvě děti. Ale už jsem nevěděl, kudy kam.“ Vzpomíná se slzami v očích. A to už mám v očích slzy dojetí i já. I teď, zatímco píšu tyto řídký a vzpomínám.
Byl to pro něj bod obratu a pro ni vysvobození po pár letech, kdy se vztah snažila zlepšit ona sama. Namísto rozvodu se pro ně věci začaly postupně měnit. Začali oba pracovat nejen na vztahu, ale každý i sám na sobě. Protože ten druhý je vždy jen část našeho životního štěstí. K vnitřní spokojenosti a ukotvení si potřebujeme najít cestu každý sám za sebe.
A oni to dělali skvěle. Našli znovu nejen jeden druhého, ale i ztracené a nerozvinuté části sebe. Nejen jejich vztah a rodina, ale i jejich firma začala mnohem víc prosperovat.
Neznamená to, že mají jednou pro vždy vyhráno a že je jejich partnerství bez jediného mráčku. Ale co můžu s jistotou říct, že se každý z nich naučil spoustu věcí o sobě i jeden o druhém. Že se rozvinula jejich vnitřní síla. Že se naučili přijímat a milovat sebe samé i jeden druhého. Lépe začali rozumět jeden druhému, komunikovat a spolupracovat.
ZÁVĚR
Dnes když se ohlížím, vidím, jak zkušenosti žen mého rodu formovaly mou vlastní životní cestu. Prožívala jsem i jejich pocity. Zrcadlila jejich obavy. Také jsem čerpala jejich sílu a chuť do života. A to, co v jejich příbězích bylo složité a bolavé, jsem skrze svou zkušenost postupně začala měnit. Samozřejmě jsem zjistila, že podobná životní a vztahová trápení zažívá velká část naší společnosti. A tak jako jsem já před mnoha lety hledala, co se sebou, dnes pomáhám tisícům dalších, aby znovu našli sebe. Aby s láskou a respektem vnímali své tělo, pečovali o něj a naslouchali svému srdci. Aby věděli, jak pečovat o své vztahy, včetně toho intimního. Aby žili život, který jim dává smysl a radují se z něj.
xxx
To, že se po roce od mého narození rozcházeli nejen mí rodiče, ale o generaci dříve už i obojí prarodiče, je dnes novou společenskou normou. Neúprosné statistiky vypovídají o tom, že polovina manželství se rozvádí během pár let po svatbě. Navíc dnes už mnoho párů ani k oltáři nejde, a velká část dětí tak vyrůstá v neúplných rodinách.
Taky jsem jako většina z vás chodila do školy a vyrůstala ve společnosti, kde bylo kritériem úspěchu dělat a říkat věci „dobře“. Hodiny a hodiny sedět u něčeho, co nám nedává smysl. Zapadat. Dobře vypadat. Podávat výkon. To, co nás všude obklopujeme a považujeme za normální, ve výsledků je ale nezdravé a odvádí nás to dál od sebe.
Proto dnes tolik lidí trpí stresem, úzkostí, depresí. Protože jsme někde po cestě naším životem ztratili sebe. Ztratili víru v sebe. Přirozenou sebedůvěru a schopnost stát při sobě samých. Vnímat své pocity a respektovat je. Vnímat své potřeby a naplňovat je. Vnímat své touhy a přání, a tvořivým způsobem je naplňovat.
Já jsem měla to štěstí, že moje duševní bolest byla už tak brzy tak velká, že mi nezbylo než hledat. Až jsem našla. Ve dvaceti letech jsem začala jezdit na semináře, kde jsem postupně opět našla cestu zpět do svého těla, a zpět ke své duši. Co mi pomohlo? Vědomá práce s tělem a sexualitou. V kombinaci se šamanismem, aplikovanou psychologií, na tělo zaměřenými terapiemi. Studovala jsem Carla Rogerse a jeho na člověka zaměřenou terapii, která spočívá v naslouchání, porozumění a láskyplném přijetí. Milovala jsem Viktora Frankla a jeho knihu „Člověk hledá smysl“, jejíž hlavní poselství je o tom, že pro efektivní cestu duševního zdraví potřebujeme najít to, pro co má smysl žít. Studovala jsem práci s tělem v psychoterapii, systematickou a narativní terapii, základy gestalt terapie… a vstoupila do výcviku tantry, což pro mě byl zásadní krok ve znovu-nalezení SEBE.
Postupně jsem se z dlouholetého odpojení od sebe vracela ke svým pocitům a vnímání svého těla. Taky jsem našla nové přátele; spřízněné duše, kterým dávaly smysl podobné věci jako mně. Začala jsem chodit do buddhistického centra, kde jsem kromě dalších přátel potkala i svého budoucího muže. Společně jsme jezdili za našimi buddhistickými učiteli a já se propojovala s tím, co mě přesahuje a co mi dává smysl. Hluboce mi rezonovalo, že jsme tu proto, abychom přinášeli užitek ostatním. A věřím, že to je zásadní pro opravdu naplněný život. Nikdo z nás tu nežije sám, a skutečné štěstí nacházíme, když skrze svou aktivitu tím či oním způsobem podporujeme ostatní. Ne jako někdo, kdo se pro ostatní obětuje. Naopak, sami sebe dokážeme pečovat. Pečujeme o své tělo i mysl, abychom byli zdraví a silní. Abychom měli hodně sil a duševního nadbytku, a díky tomu dávali světu ještě víc.
Dneska jsi někým, kdo září. Máš rodinu, podporujícího muže, jsi spokojená a děláš práci, která pomáhá desetitisícům lidí. Pomáháš lidem zlepšovat kvalitu jejich života a vztahů. Jak se to stane,
xxx
MOJE TOP 5
ŽIJ KAŽDÝ DEN, JAKO BY BYL TVŮJ POSLEDNÍ: Nenechávej za sebou dluhy a resty, ani neurovnané spory. Buď tu naplno vůči sobě i druhým. Podporuj lásku a mír ve svých vztazích. Dej ze sebe maximum pro věci a lidi, na kterých Ti záleží. Včetně sebe.
ŽIJ SEBE: Dovol si o sobě nepochybovat. Nezpochybňuj své nápady a pocity. Dovol si žít, tvořit a mluvit tak, jak cítíš, že je pro Tebe pravdivé a správné. Nevysiluj se maskováním a přetvářením toho, co se v Tobě odehrává. Naplno využij své vnitřní dary, i když ne vždy rovnou sklidíš potlesk. Pro něj to ale neděláš.
BUĎ V KAŽDÉ INTERAKCI NAPLNO. Nikdy nevíš, co všechno tvé slovo, gesto či úsměv pro druhého znamenají. Někdy minuta tvého času může být tím, co někomu druhému zlepší nebo i zachrání život.
RÁNO URČUJE: To, co děláme po probuzení, často udá směr celému dni. Vědomě se rozhoduj, čemu dáš energii první minuty a hodiny svého dne. Udělej z rána čas pro své priority.
STÁLE SI PŘIPOMÍNEJ, PRO CO ŽIJEŠ: Může to znít až pateticky, ale je to naprosto zásadní! Pro jaké hodnoty, projekty a lidi žiješ? Na čem Ti skutečně záleží? Připomínej si to každý den, protože to pak vědomě i podvědomě tvaruje Tvé myšlenky a činy.
BIO
“Miracles happen when you’re in tune with your body and following your heart.” Denisa Riha Paleckova
Denisa Říha Palečková is a leading intimacy and relationship expert with over two decades of experience. A bestselling author and TEDx speaker, she offers innovative perspectives on sexuality, health, and personal development. Denisa has empowered countless individuals and couples to enhance their lives through her acclaimed workshops, retreats, and online programs. As the founder of CORE TOUCH® Holistic Sensual Massage training and the ARKAYA® Body Center, she is recognized internationally for her transformative work in healing and conscious intimacy, helping people lead more joyful and fulfilled lives.
277 words:
Denisa is a love and intimacy expert who brings a new approach to sensuality. As a bestselling author, educator, and motivational speaker, she’s on a mission to dissolve taboos around sex and empower couples to enjoy more passionate and fulfilling relationships. Her fresh, down-to-earth approach to intimacy and sensuality helps people experience more happiness and meaning in their lives - by transforming their relationship with their bodies and partners.
Since 2002, she has helped tens of thousands of people unlock their passions, reach a deeper level of intimacy with their romantic partners, and find their way to a more joyful and fulfilling life.
Denisa regularly appears in the media and speaks at a wide variety of conferences and events, as well as at schools. She has been featured as a guest expert on TV and her articles appear in respected print magazines. She was also a speaker at TedX Prague.
Denisa is the founder of ARKAYA® PRAGUE Body Center, where professionally trained CORE TOUCH® massage therapists offer holistic sensual massage, healing bodywork, and individual training for clients who want to learn the signature CORE TOUCH® massage techniques. This center in beautiful and historic Prague helps men and women experience joy and vitality in every cell of their body. This transformative bodywork also helps to connect with one's intuition and live your purpose more fully.
She is a sought-after author whose articles and interviews appear in a wide range of media and publications.
In addition to being an in-demand love and intimacy expert, Denisa is a happy wife and mom. She and her husband, Pavel, run her company together and are raising two amazing boys, Pedro and Oliver.
322 words:
Denisa Říha Palečková is a distinguished love and intimacy expert renowned for her innovative approach to sensuality. As a bestselling author, educator, and motivational speaker, she is dedicated to dissolving taboos surrounding sex and empowering couples to cultivate passionate, fulfilling relationships. Her practical and relatable methods help individuals transform their relationships with their bodies and partners, leading to greater happiness and meaning in their lives.
Since 2002, Denisa has guided tens of thousands of people in unlocking their passions and achieving deeper intimacy with their romantic partners. Her transformative work has made a significant impact, helping clients navigate their emotional landscapes and embrace a more joyful existence.
Denisa is a prominent figure in the media, frequently appearing as a guest expert on television and contributing articles to respected print magazines. She has spoken at various conferences and events, including TEDx Prague, where she shared her insights on intimacy and personal growth. Her engaging presentations resonate with diverse audiences, from corporate professionals to students, inspiring them to explore their relationships more deeply.
As the founder of the ARKAYA® PRAGUE Body Center, Denisa leads a team of professionally trained CORE TOUCH® massage therapists who offer holistic sensual massage and healing bodywork. This center, located in the picturesque city of Prague, provides clients with the opportunity to experience joy and vitality in every cell of their bodies. The signature CORE TOUCH® techniques not only promote physical well-being but also foster a deeper connection to one's intuition and purpose.
Denisa is a sought-after author whose articles and interviews appear across various media platforms, solidifying her reputation as a leading authority in the field of intimacy and personal transformation. Beyond her professional accomplishments, Denisa is a devoted wife and mother. Together with her husband, Pavel, she runs her company while raising their two wonderful sons, Pedro and Oliver. Through her work and family life, Denisa embodies the principles of love, connection, and fulfillment that she passionately advocates.
denisapaleckova.com
IG: https://www.instagram.com/…ial
YT: https://www.youtube.com/…ENG
“Když jsi v souladu se svým tělem a srdcem, dějí se zázraky.” Denisa Říha Palečková
Bio a foto Denisa 2024; medailonek 2024
102 slov
Denisa Říha Palečková je přední česká lektorka v oblasti partnerských vztahů, vědomé sexuality a osobního rozvoje. Autorka bestsellerů Tajemství šťastných vztahů a Tajemství lásky k sobě. Hostem TEDx, České televize, Českého rozhlasu, show Jacka Canfielda, DV TV a mnoha dalších médií a podcastů.
Od roku 2002 ukazuje lidem, jak si prací s tělem a sexualitou mohou obohatit všechny další oblasti života. A jak žít lásku a vášeň v jednom vztahu i po mnoha letech.
Ženám ukazuje, jak díky lásce k sobě podpořit své vztahy, zdraví a hojnost. Založila masážní studio ARKAYA®️ a profesionální výcvik CORE TOUCH®️. Do Čech zavedla také tzv. vaginální mapování a léčení jizev. Tvůrkyně legendárních RETREATŮ PRO PÁRY a online kurzů LÁSKA JE TVŮJ ZDROJ pro ženy.
65 slov
Denisa Říha Palečková je přední česká lektorka vztahů a intimity. Autorka knižních bestsellerů Tajemství šťastných vztahů a Tajemství lásky k sobě. Přes 20 let učí, jak žít lásku i vášeň ve vztahu i po mnoha letech. Ženám ukazuje, jak díky lásce k sobě podpořit své vztahy, zdraví i hojnost. Založila masážní studio ARKAYA®️ a profesionální výcvik CORE TOUCH®️. Do Čech zavedla tzv. vaginální mapování a léčení jizev. Tvůrkyně legendárních RETREATŮ PRO PÁRY a online kurzu a klubu LÁSKA JE TVŮJ ZDROJ pro ženy.
Web: www.denisapaleckova.cz
IG: https://www.instagram.com/…va/
FB: https://www.facebook.com/…va/
YT: https://www.youtube.com/…ova